Dřevo je výjimečný přírodní materiál, který provází člověka od nepaměti. Vyznat se v něm ale není tak jednoduché. Na Zemi totiž roste přes 100 000 druhů dřevin a každá z nich je jiná. Neexistuje žádné univerzální dřevo, které by se hodilo na všechno. Proto je důležité orientovat se alespoň v základním rozdělení dřeva a znát jeho charakteristiky.
Prvotním znakem dřeva, které určuje dělení do dvou kategorií, je jeho tvrdost. Ta předurčuje různé druhy ke konkrétnímu využití – měkké dřevo se snáze opracovává, zato méně vydrží, tvrdší dřevo je zase trvanlivější.
Často se říká, že tvrdé dřevo mají listnaté stromy, měkké naopak jehličnaté, ovšem to nemusí být vždycky pravda. Existují i jehličnany s velmi tvrdým dřevem, stejně jako listnáče s měkkým dřevem. Raději jsme tedy pro vás místo podobného obecného tvrzení připravili podrobnější přehled dřevin podle jejich tvrdosti.
Velmi měkké: smrk, borovice, limba, jedle, topol, vrba, lípa
Měkké: modřín, douglaska, kleč, jalovec, bříza, olše, jíva, střemcha, teak
Středně tvrdé: kaštan jedlý, platan, jilm, líska
Tvrdé: dub, ořešák, javor, třešeň, jabloň, jasan, buk, hrušeň, švestka, akát, habr
Velmi tvrdé: dřín, svída, ptačí zob, dub pýřitý, zimostráz
Extrémně tvrdé: eben cejlonský, africký grenadil, duajak a další exotické dřeviny